Ze škarpy až na první místo! Tadej Pogačar ovládl Strade Bianche!
08/03/2025
Třetí vítězství na toskánské klasice je jeho! Slovinský fenomén Tadej Pogačar ukázal, proč fenoménem je! Opět totiž zaútočil 80 km před cílem. Na rozdíl od minulého roku se však dokázali udržet Tom Pidcock s Bennem Swiftem a tlak na rychlost ve sjezdech skončil pro Pogačara smeknutím zadního kola a letem do příkopu. Tom Pidcock na něj však sportovně počkal a nechal závod rozhodnout výkonem. Ten předvedl Tadej i po pádu a 19 km před cílem zaútočil znovu, tentokrát už úspěšněji. V cíli činil náskok na druhého Toma 1 minutu a 24 sekund. Za ním na třetím místě dorazil Tim Wellens, díky čemuž vedle sebe na pódiu Strade Bianche stáli týmoví kolegové po 9 letech.
Trasa měřila 213 km a čítala 16 sektorů s celkem 82 km bílého štěrku. Hned na prvním vjezdu do gravel úseků za to vzalo 10 jezdců a vytvořilo únik, který si po chvíli vydobyl náskok až okolo 5 minut, poněvadž v pelotonu trochu zavládl chaos, když přišly první pády.
Následně tempo začal udávat Pogačarův UAE Team Emirates - XRG a únik znejistěl. Rozjely se v něm četné útoky, které ho zredukovaly na 6 lidí. Mezitím se však blížil 81. kilometr před cílem. Ten kilometr, kde minulý rok za sebou nechal Tadej všechny ostatní a dojel do cíle sám. Letka UAE v podobě Floriana Vermeersche, Tima Wellense a Isaaca del Tora se dala do ostrého pohybu, z čehož Tom Pidcock ucítil, že útok přijde opravdu brzy a chytil se za Wellensovo zadní kolo. Po chvíli se Tadej opravdu dal do pohybu a Pidcock se dokázal udržet. Ostatní zůstali doslova v prachu. Zanedlouho se k nim připojil Connor Swift, který odpadl z úniku a odpočinul si při čekání na peloton.
Pak to ale přišlo, středně ostrá levá zatáčka z kopce a Tadejova příliš velká rychlost a náklon, které mu způsobili podsmeknutí zadního kola a tím nejprve ošklivé odření o silnici a následně i kotrmelec do příkopu hlavou napřed. Ošklivý pád mu způsobil četné odřeniny a samozřejmě i potrhání dresu. On se ale okamžitě zvedl a rozjel stíhací jízdu. Pidcock však zpomalil své tempo a sportovně počkal. Chvíli spolu jeli rychle ale v klidu, aby si odpočali a ve finále mohli opět pořádně závodit. Při nájezdu do posledních 20 km Pogačar opět zaútočil. Tentokrát to bylo na stoupání Colle Pinzut a Pidcock nenašel dostatek sil na odpověď.
V cíli činila ztráta 1 minutu a 24 vteřin. Potrhaný ale usměvavý Slovinec si dojel po 3. titul na Strade, čímž se stal nejen prvním, komu se to povedlo, ale rovněž prvním mužským mistrem světa, který na Sienské náměstí dorazil jako vítěz.
Pro Pidcocka to ale rozhodně není prohra. Jak je vidět, přestup do nového týmu mu opravdu svědčí a výkon, který dnes předvedl, je známkou toho, že letos můžeme čekat velké věci. Pro jeho tým Q36.5 to navíc byl nejlepší výsledek v jeho historii. Tím se posouvá do úplně nového patra cyklistiky.
O 48 vteřin později dorazil i Tim Wellens, který se zvedl ze stíhací skupinky a potvrdil, že UAE je opravdu právoplatně nejlepším WorldTour týmem.
Mistr světa se k závodu viditelně v bolestech a skleslým hlasem vyjádřil takto: „Užíval jsem si to až do chvíle, než jsem projel cílovou páskou. Teď ze mě adrenalin vyprchal a začínám cítit hodně bolesti. Není to nejlepší způsob, jak vyhrát závod, ale výhra je výhra. Doufejme, že to není nic horšího, než jak to vypadá. Všechno by mělo být v pořádku.“
„Myslím, že jsem jel hodně rychle. Tyhle silnice znám velmi dobře, jel jsem je už snad dvacetkrát v životě. Někdy to ale člověk neodhadne, nevím, uklouzl jsem. Takové věci se stávají. Nevěděl jsem, jestli jsem v pořádku. Kolo bylo rozbité a musel jsem ho vyměnit. Měl jsem strach, protože po pádu si tělo vezme hodně sil, ale pořád jich bylo dost na to, abych závod dokončil," popsal pád.
„Byl to skvělý závod, byl to hodně vyrovnaný. Na začátku se pár lidí utrhlo a naši kluci odvedli skvělou práci vpředu. Bylo to hodně těžké,“ uzavřel.
Své pocity sdělil kamerám i Pidcock: „Abych byl upřímný, jsem docela unavený. Chtěl jsem vyhrát, ale buďme upřímní, podal jsem dobrý výkon,...byl jsem docela blízko. „Pokud se nepletu, s Tadejem letos ještě nikdo nejel! Dobře, má za sebou jen jeden závod, ale také loňskou Tour de France. Takže jo, mám radost. Je to dobrýá jízda. Ale samozřejmě v závěru ještě zaútočil a odjel. Takže je to takové hořkosladké.“
O pádu rivala následně řekl toto: „Co si budeme, dalo mi to trochu větší příležitost. Když spadl, pokračoval jsem dál, nevěděl jsem, co se děje. Ale pak se vrátil na kolo, vypadalo to, že se vrací, a tak jsem samozřejmě počkal. Je to skvělý závodník a mistr světa, takže to samozřejmě respektujete a čekáte. Udělal chybu a takhle se výhoda v závodě nevyužívá. A taky jsem nechtěl jet takovou dálku sám. Byla to ještě dlouhá cesta," dokončuje s úsměvem.
Jak jste si závod užili u obrazovek?
.png)
