RECENZE: Trek RSL - ostré zuby v nenápadném balení

Mám osobní zkušenost s poměrně širokou paletou XC treter - přeci jenom už nějaký pátek na kole jezdím a boty jsou vždy nedílnou součástí výbavy. Můžou mě tak ještě tedy tretry něčím překvapit? Vypadá to, že ano! 

Trek nedávno představil novou řadu treter, o které jsme psali tady. Ta zahrnuje několik úrovní. Až po tu nejvyšší - RSL. To vždy znamená to nejlepší, co můžete aktuálně od americké značky dostat. A jinak tomu není ani v případě bajkových treter. Ty se na rozdíl od silničních sestřiček nedělají v Knit, tedy síťované verzi. Topmodel nabídne klasickou "pevnou" konstrukci s typickou Metnet perforací. Ta nabízí až překvapivě dobrou prodyšnost. S tenkou ponožkou máte při jízdě pocit, že vám až fouká na nohu! Proudění vzduchu v botě je opravdu cítit. Samozřejmě - nejsou to sandály, ale vzhledem k úrovni ochrany nohy je taková prodyšnost naprosto výborná. 

U tohoto bych se rád pozastavil. Ač je nyní velmi moderní dělat i MTB tretry v oné ponožkové konstrukci, jsem rád, že stále mnoho výrobců zůstává věrno klasice. V těžším terénu a opravdovém závodním nasazení není výjimkou, že boty - a hlavně pak vaše nohy - v nich jsou hodně na ráně. Odlétávající kameny, sem tam kopanec do pařezu či kamenu, nebo třeba ostrý klacek trčící přímo proti vašim prstům. To je jen několik málo důvodů, proč stále preferuji klasické pevné tretry. 

U RSL je tato ochrana naprosto dostačující. Kompromis mezi poddajností a ochranou je řekl bych optimální. Svršek není tuhý, aby vás tlačil, ale když vás trefí kámen, tak nechcete křičet bolestí. Co je ale ještě důležitější? Ochrana špičky. Nejčastější střet boty s terénem je v mém případě kopanec o kámen nebo pařez schovaný třeba ve vysoké trávě. Díky vyztužené špičce zde ale strach vůbec nemám. Samozřejmě je lepší, pokud ho netrefíte vůbec - už jen kvůli životnosti tretry - ale když už to přijde, tak si alespoň určitě neodvezete s vyjížďky žádné vážnější zranění prstů. 

Ochrana nohy je tedy perfektní. Co ale výkonnost a pohodlí? Upřímně - bačkory pochopitelně nečekejte. Polstrování je zde jen na místech, kde je skutečně potřeba. Pro mě, jakožto někoho, kdo je zvyklý na hardcore závodní tretry od vždycky, nejde o žádné překvapení. Pokud jste ale třeba turista či víc rekreační jezdec, budete možná mírně překvapeni. 

Jak už ale bývá zvykem u závodního vybavení - je ideální na to, na co je určeno. Ve chvíli, kdy tretry obujete, dotáhnete a zacvaknete do pedálů, je vše přesně tak, jak má být. O přenosu síly se zde bavit nemusíme. Je nekompromisní. Tužší XC tretry jsem na sobě 100% nikdy neměl. Základní vložka v botě je poměrně plochá a ne nijak extrémně profilovaná. Pokud tedy řešíte tento faktor, nebude od věci si vložky vyměnit za vlastní. Šířka treter je taky čistě individuální věc. U RSL mi ale nepřijde, že by byly nikterak radikální ani do jednoho extrému. 

Z extrémní tuhosti vyplývá jedna věc - že podrážka je samozřejmě plně karbonová. Jak už bývá zvykem, karbon se úplně nekamarádí s kamením a dalšími tvrdými komponenty podloží, po kterém chodíme. Pokud tedy budete tretry používat v terénu a nejste Danny MacAskill, abyste nemuseli jít po svých, tak vás bohužel brzy čekají na podrážce šrámy, protože není kompletně pokryta gumou.

Asi ale neznám tretry, které by to měly jinak. Šrámy jsou ale faktor čistě kosmetický. Zbytek podrážky pokryt gumou je. A funguje přesně tak, jak má. Při chůzi do prudkého svahu se vzorek hezky zakusuje do terénu a s trochou šikovnosti vás podrží i na mokrém kamení. To jsem otestoval na vlastní kůži třeba na Trutnov Trails :) Pokud by vám samotný vzorek nestačil (nebo RSL použijete třeba na cyklokros), pak je zde pro vás možnost instalovat hroty do špičky. 

Z dalších detailů musím jednoznačně vyzdvihnout "kočičí jazyk" na vnitřní straně paty. Speciální kus materiálu, který funguje jako tulení pás. Při nazouvání perfektně klouže, takže do tretry zajedete jak užovka pod paletu. Při chůzi či šlapání vám pak udržuje patu na místě, protože naopak zabraňuje klouzání nohy nahoru. Když jsme u obouvání - je to možná detail, ale do RSL se nazouvá nejlépe ze všech bot, které jsem kdy měl. Jazyk a BOA kolečka se dají povolit opravdu hodně a vznikne tak hromada prostoru pro nohu. Dají se rozevřít opravdu neskutečně. 

Tím se dostávám k dotažení - o to se zde stará samozřejmě dvojice BOA koleček. Ty dovolují perfektní usazení a štelování každého zvlášť. Jedná se o klasický typ - točením lanko dotahujeme a pro povolení kolečko vytáhneme nahoru. Čeho jsem si všiml je to, že RSL do dokonalosti utahuji třeba 2-3x. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že si noha i bota po pár minutách "sednou" a já mám pak pocit, že první dotažení není ideální. Je to samozřejmě detail, který není nikterak negativní a ani vás neomezuje, ale je zajímavé, že některé tretry pracují takto víc. Na druhou stranu po tom, co je dotáhnu už opravdu naposledy, tak sedí jak ulité a do konce tréninku nemusím na dotažení ani sáhnout. To se mi naopak stává málokdy, protože jsem si často u jiných treter připadal jako DJ, který celou vyjížďku hraje co pět minut na kolečka.

Trochu jsem se obával absence ochrany nebo vyztužení materiálu na jazyku v místech, kde se do něj zařezává lanko. Možná to vypadá trochu děsivě, jelikož jazyk je polstrován opravdu štědře a proto se lanko tváří, že se zakousne hluboko. Na druhou stranu jde o opravdu dlouhý úsek, takže se síla rozloží a nepůsobí v jednom místě. Navíc není RSL potřeba utahovat nikterak na krev. Co mě ale uklidňuje ještě víc je fakt, že silniční variantu treter s identickým materiálem svršku, lanka a typem utažení testuje už přes půl roku kolega Vojta (recenze zde). I přes extrémní zátěž a kilometry, které tretrám naložil, nedoznal materiál jazyku pod lankem sebemenší úhony. I po mém více než dvouměsíčním testování si nevšímám ani náznaku problému. Kudos! V Treku očividně věděli, co dělají a moje obavy byly úplně zbytečné. 

Asi posledním detailem, který je na první pohled vidět, je vnější "kostra" na patě, která by měla podle všeho přispívat k pevnosti a jistotě usazení boty. Přiznám se, že to asi není věc, které bych si na první nazutí všiml. Pravděpodobně z důvodu, že tretra obecně sedí vážně dobře a tak se tento detail dost možná schová do toho globálnějšího pocitu. Co musím však konstatovat je fakt, že tento prvek vypadá poměrně dost hezky na první vnější pohled. Lesklý detail rozbíjí celkovou nenápadnost tretry. Aktuálně se tretry prodávají s cenovkou kolem 9900,-. Tedy naprosto vyrovnaně vůči veškerým ostatním topmodelům.

Černo černé provedení je velice elegantní. Už ale silueta a zpracování na první pohled hlásají, že se jedná o tichého zabijáka. Brutálně lehké (288g), tuhé a zároveň dobře padnoucí. Víte z mých ostatních recenzí na webu i na YTB moc dobře, že se nebojím upozornit na nedostatky. U Trek RSL MTB treter ale prostě nemám co vyčíst! Samozřejmě však apeluji na všechny potencionální zájemce, že je třeba si promyslet využití a hlavně pak vyzkoušet! I sebelepší tretry se při špatně zvolené velikosti nebo typu stanou peklem na zemi pro jejich majitele. Věřím však, že u konkrétně tohoto modelu je šance poměrně malá.