RECENZE: Trek Procaliber 9.7 AXS - Pohodlnost sama a přirozená jistota k tomu!

Designově je kolo za mě opravdu povedené. Fandím neobvyklým a technicky zajímavým řešením, a proto jsem i fanouškem takového rámu. Jestli navíc něco v Treku umí, tak je to hra s barvami. Naše verze dostala do vínku červenou s názvem Carbon Red Smoke, která má za mě naprosto fenomenální vzor. Jedná se o žíhanou vínově-červenou metalízu. A ačkoliv se mi tento vzor opravdu hodně líbí, musím bohužel podotknout, že strašně moc záleží na intenzitě světla, ve které se na kolo díváte. Ve většině osvětlení je totiž červená až moc tmavá a vzor pak nevynikne, což je za mě opravdu škoda. Když jedete k večeru nebo v lese, barva působí spíše až hnědě. Lehké zesvětlení by rozhodně neuškodilo. Přiložím proto vedle redakčních fotografií ještě fotografii produktovou, na které je vzor dobře vidět. Na to ale musí být opravdu hodně světla, které na podzim už bohužel občas lehce chybí.

Zároveň bych chtěl vyzdvihnout stříbrný nápis Trek, který je velmi hezký. Takto jasná stříbrná na kolech rovněž není tak obvyklá, a já osobně takové kombinaci velmi holduji. Brzdy jsou zde v této sadě sladěné do šedé s převodníkem. Uvítal bych ale klidně ty stříbrné, které můžeme nalézt na nové gravel sadě XPLR. V kombinaci se stříbrným nápisem bych se na ně pravděpodobně nemohl do sytosti vynadívat.

Rovněž se mi také velmi líbí zlatý nápis RSL na řídítkách. Celkově tyto malé akcenty prostě skvěle doplňují tmavý rám. Pochválit ještě musím opravdu dobré oplastování rámu, a to jak u řetězové vzpěry, tak zespod spodní rámovky.

Při prvním posazu mě překvapil velmi krátký posed. Na tom jsme se ostatně v redakci shodli. Tento posed je však jakýsi přirozený. Není prakticky potřeba si na něho zvykat a po 10 minutách jízdy jsem měl pocit, jako když je kolo moje a mám na něm odjeto tisíce kilometrů. Rozhodně tomu pomohl i fakt, že sedlo je naprosto vynikající. Málokteré mi opravdu tak dobře vyhovuje. Samozřejmě se jedná o osobní preference, avšak všichni, kdo se svezli, mi to potvrdili. Stejně tak mi naprosto sedla i šířka karbonového kokpitu. 750 mm je za mě naprostý ideál, jelikož v utáhlých sekcích mezi stromy nemáte strach, že byste se nevešli a dodá vám to víc jistoty při průjezdu. Navíc se hezky drží.

Při jízdě ihned poznáte moderní ráz kola. Rozhodně se jedná o moderní cross-country, které je velmi dobře připravné na drsné zacházení a náročnější terény. Nepochybně tomu pomohla i vidlice se 120 mm zdvihu. Na asfaltu však na mě působilo skoro až příliš robustně a jistota mu ani trochu nescházela. I přes to ale jelo na poměry cross-country kol celkem hezky a při sprintování šlo opravdu velmi ochotně za každým šlápnutím.

Pohodlí IsoBowu nezklamalo. Na asfaltu nebyly cítit žádné vibrace od zadního kola, které občas u nějakých kol zaznamenám. To hlavní však přichází na šotolině a v terénu, kde jsem si chvílemi říkal, že bych ho za celopéro nevyměnil ani omylem. V kombinaci s tuhou zadní stavbou, kdy se vám výrazně neztrácí energie ze šlapání, je to za mě mnohem lepší. Mám pocit, že na drtivou většinu terénu a MTB maratonů, které u nás můžete jet, není celopéro v kontrastu s takto skvělým hardtailem potřeba. Když se navíc zkombinuje skvěle připravené kolo do terénu s výbornou geometrií, v běžných technických úsecích výrazně neztrácíte. Narazit tak lze zejména při větších dropech nebo hodně vystouplých kořenovitých šlapavých sekcích. V tu chvíli samozřejmě celopéro tahá za delší konec. Rozhodně bych ale hardtaily nezatracoval a nový Procaliber je toho důkazem. Opravdu jsem z toho byl velmi nadšený.

Přehazovačka řadí samozřejmě výborně. Na ní není co hledat za chyby. Skvělé je také napínání řetězu, který nijak nemlátí. Problém jsem však nalezl u teleskopické sedlovky a lockoutu. Teleskopka má sice vynikající zdvih a chodí nahoru rychle, avšak občas se mi stalo, že se jaksi zasekla a nechtěla jít dolů i při opakovaném sedání a plně zmáčknuté páčce. Co za tím stojí nevím, po pár sednutích a zmáčknutích páčky povolí. Je to drobná chybička na její celkové kráse.

Ještě menší chybu jsem našel u lockoutu. Musím ji však zmínit. Občas se páčka zasekla ve spodní pozici, tedy při zamknuté vidlici, nebo naopak nechtěla ve spodní poloze držet. Opětovné mačkání samozřejmě pomohlo. Je to však lehce otravné. Co naopak musím vyzdvihnout je kombinace lockout páčky a páčky teleskopické sedlovky v jeden element. Sice se mi ze začátku občas stalo, že jsem si páčky spletl a místo zamknutí vidlice jsem si sundal dolů teleskopku, avšak po chvilce si člověk zvykne a naopak ocení kompaktnost tohoto řešení.

Co mi naopak nesedlo jsou tlačítka na přehazování. Ačkoliv jsou vyrobené kvalitně a levně nepůsobí, staré mi vyhovovaly víc. Zápasil jsem také s jejich polohou, která na mě byla zbytečně nízko.

Následně jsem najel do terénu. Zde jsem se nestačil divit. Přirozenost posedu a jízdy si kolo přeneslo i sem a okamžitě jsem na oči byl schopný jezdit známé technické pasáže rychleji, než jsem zvyklý se svým kolem. Rovněž mě také unesla obratnost, se kterou si kolo počínalo v utáhlých kořenovitých sekcích, které tu okolo písníku Marokánka v Hradci máme. Kdo jezdí PrimaCup, určitě tyto sekce moc dobře zná a dá mi za pravdu, že jsou nepříjemné na prakticky každém kole.

Vidlice byla k mému překvapení poměrně tuhá, ačkoliv jsem si jí nafoukal na spodní hranici mé váhy v tabulce. Na funkčnosti tlumení to ale rozhodně neubralo. Rovněž se mi zalíbili i použité pláště. Ty nejsou na poměry 2,4 vůbec široké a se svým vzorkem se velmi hodí na rychlé a suché šotoliny. Díky šířce a objemu však hezky podrží v odklopených zatáčkách. Ocenit ještě musím brzdy. Pověsti o Sramu jsou už dnes liché a tyto čtyřpístky brzdily výborně a velmi agresivně. Dávkovatelnost přitom rozhodně nechyběla. Celkově se mi také líbilo, že velmi hezky uložené bovdeny v rámu ani jednou nezarachtaly a celé kolo působilo kvalitně a hodnotně.

A jak to uzavřeme? Procaliber 3. generace si odteď budu pamatovat jako neskutečně pohodlné a v technicky náročných pasážích velmi obratné kolo. Pokud jezdíte maratony nebo lehčí XCO, tenhle stroj by vás mohl oslovit. Propůjčí vám totiž na poměry hardtailů skvělou a hlavně přirozenou dávku jistoty a pohodlí, přičemž nezapomíná na rychlost. Přitom vás ale na rozdíl od celopéra nevyškolí na servisních nákladech. Skvělé kolo!