RECENZE: Trek Checkmate SLR 9 - Směšně lehký, neskutečně rychlý a extrémně stabilní!
20/08/2024
Závodní gravely - to jest kategorie kol, která si pomalu ale jistě začíná nalézat své místo na trhu. Za posledních pár let se totiž v této kategorii odehrál obrovský pokrok. Od létání po šotolinových cestách kolem domu, přes velké bike-packingové expedice až po dnešní trend - závodění. Mistrovství světa v této disciplíně je ostatně velkým lákadlem pro velkou spoustu profesionální cyklistů a ostatní závody jako je Unbound nebo UCI Gravel World Series jsou neméně populární.
A přesně proto americký Trek představil i svou verzi závodního "štěrkoletu". Nese název Checkmate SLR a ve velkém vychází z jeho aerodynamické silniční kolegyně Madone. Celkově je ale už z parametrů jasné, že tohle bude totální závodní raketa. My jsme dostali na vyzkoušení nejvyšší specifikaci SLR 9 AXS. Jedná se tedy o osazení s nejvyšší sadou od Sramu, konkrétně Red XPLR. Ta je specifická tím, že vyšla nedávno a nabízí 13 převodů s jednoplackou. A jaké tedy kolo je? To si přečtete v následujících řádcích!
Pojďme si nejprve projít nějaká technická fakta. V první řadě je nutné zmínit, že se jedná o nejlehčí gravel, který kdy v nabídce Treku byl. Ve velikosti M/L, kterou jsme dostali na test, by mělo kolo vážit okolo 7,55 kg. To se v reálu potvrdilo, ba dokonce byl výsledek ještě o pár setinek lepší. Celý rám je tvořen z OCVL karbonu řady 800, stejně jako ostatní vrcholné modely z jiných kategorií.
Jak už jsem zmiňoval, kolo je z velké části odvozeno z Madone gen. 8. To je vidět například na řídítkách, která jsou úplně stejná. Rovněž tento nový model přebral její filozofii v tom ohledu, že se nesnaží za každou cenu optimalizovat veškeré trubky na aerodynamický tvar, ale soustředí se na kolo jako na celek i s jezdcem. Proto je například možné pozorovat, že hlavní rámové trubky mají spíše hranatý tvar, ačkoliv to dohromady funguje aerodynamicky lépe. Zde je však nutné dodat, že aerodynamika je optimalizována pro použití s koly Bontrager Aeolus 37V a plášti o šířce 38 mm, ačkoliv mezi vidlici a zadní stavbu nasadíte i 45 mm gumy. I na tomto modelu byl použit tlumící prvek IsoSpeed, který pomocí speciálního plovoucího uchycení sedlovky vůči rámu vytváří absorbční místo pro vysokofrekvenční vibrace. To se ostatně dalo očekávat, jelikož tento prvek má Trek ve svém portfoliu již velmi dlouho a je časem prověřený. Celý rám si lze vybrat v šesti různých velikostech - XS, S, M, M/L, L a XL. A proč není možnost mít Checkmate ve variantě SL s horším karbonem? No, právě proto, že je koncipováno zejména na závodní použití a ne na univerzální pohodové ježdění. Nikdo tedy nepředpokládá, že zákazník, který by toužil po pohodovém gravelu, by sáhl právě po modelu Checkmate.
Řazení zde zajišťuje 13 rychlostní sada Sram Red XPLR AXS. Jedná se tedy o horkou, ani ne měsíc starou novinku. Jejími výhodami kromě rozšířeného rozsahu převodů je i UDH zavěšení, díky kterému není při motáži potřeba patka. Ve zbytku vychází ze silniční sady Red AXS. Shodné jsou tedy brzdové páky, brzdy, řetěz, středové složení a tak podobně.
Design
A designová stránka věci? Dostali jsme černou matnou variantu posetou bílými skvrnami, která vypadá prostě úchvatně. Ačkoliv nejsem fanoušek černé, zde jsem musel udělat vyjímku. Kolo působí velmi univerzálně a díky stříbrným prvkům ze sady Red XPLR se čistá černá krásně rozbije. Zejména bych vyzdvihl zpracování brzdových třmenů. Je na nich znát, že se hodně odlehčovalo a jejich tělo je strukturované tak, aby bylo pevné v místech, kde je potřeba. A tam kde není, materiál chybí a vypadá to velmi dobře. Co se opravdu hodí, jsou pláště s tmavě hnědými bočnicemi. K černým kolům to prostě sedí jako dvě půlky na hrnec. Na kolech a řídítkách jsou zároveň krásně viditelné struktury karbonu a vypadá to zajímavě. Zároveň bych rád zmínil i nespočet úchytů na případné přidělání brašen na bike-packing. Na to, že je tento model koncipován jako závodní, je to velmi příjemný bonus.
Co bych vytknul je způsob uchycení krytky šroubů řídítek resp. hlavového složení. Tato krytka je plastová a řekl bych, že poněkud nešťastně řešená. Její zacvakávací úchyty totiž nejsou dvakrát festovní resp. tolik krytku nedrží a opakovně se mi stávalo, že když jsem se postavil z pedálů, bouchnul jsem si do krytky kolenem směrem zespod do vrchu a ona okamžitě vypadla. Problém nastal, když jsem si toho jednou nevšiml a musel se kvůli tomu později vracet. Zde bych tedy uvítal lepší systém zacvaknutí, aby se toto nestávalo.
Jízdní dojmy
Co se týče jízdních dojmů. No, hned ze začátku řeknu, že jsem ho srovnával s výkonnostními silničními koly, z čehož hodně vyplývá. Toto kolo má totiž mezi standartními gravelovými modely trochu hodně navíc. Hned při prvním posezu a jízdě jsem se cítil vlastně jako doma, jelikož na silničních kolech běžně jezdím. Sedlo mi úplně perfektně, neupravoval jsem kromě výšky sedlovky nic a během 5 minut jsem měl pocit, jako kdybych na něm jezdil celý život. V první řadě mě překvapila jistota, se kterou se zakusuje do terénu. Ať už pod koly byl asfalt, štěrk nebo výrazné kořenovité sekce, kolo působilo, zejména potom ve vyšších rychlostech, opravdu stabilním dojmem. Na závodní kolo jsem čekal větší nervozitu, zejména kvůli zlepšení obratnosti. Ta tady ale přitom nechybí, ačkoliv je z něho znát, že je opravdu koncipováno na lehčí terény a velké rychlosti.
Po pár kilometrech, kdy jsem doslova nalétl do velmi hustě poseté kořenovité stezky uprostřed lesů mě přivítalo neskutečné pohodlí. Takové pohodlí běžně nezažívám ani na horských kolech s pouze předním odpružením. Pravděpodobně to plynulo z toho, že jsem tou stezkou letěl vysoko přes 30 km/h a jednotlivé kořeny se proměnily v malý problém a jejich nárazy pobíral kromě pneumatik právě IsoSpeed, který za mě funguje opravdu na jedničku. Když na sedlovku sáhnete, necítíte žádné pohupování, ale když potom jedete, je vám jasné, že tohle opravdu setsakramentsky funguje. Celkově jsem vlastně měl z jízdy pocit, jako když sedím na opravdovém silničním kole a valím po silnicích 2. třídy. Přitom jsem byl ale v údivu, že to co zažívám, se odehrává v lese na velmi rozbité pěšince. Celou dobu mi to všechno připadalo takové samozřejmé... že se vlastně vůbec nic neděje a já můžu nerušeně trhat výkonnostní rekordy. Pokud by někdo chtěl zkoušet s Checkmatem i výrazně těžší terény, nemá to smysl. Na drtivou většinu lesních cest je toto ale vlastně přímo perfektní.
Co se pak týče jízdních vlastností na silnici, zde jsem byl v údivu neméně. Charakter jistoty si z lesních cest přenáší kolo i na asfalt a působí ještě jistěji. Agilitu v zatáčkách bych přirovnal k jízdě na motorce. Je znát, že se mu do zatáčení ve vyšších rychlostech chce oproti silničním kolům výrazně méně, musíte se do toho víc položit, avšak poté drží jako přibité a dovoluje opravdu solidí náklony. Větší, než právě třeba na silničních kolech. Mám za to, že je to způsobeno zejména plášti, jelikož kromě své šířky mají velmi dobrý jemný vzorek, který právě na hladším povrchu funguje skvěle a na silnici se díky tomu chová velmi podobně hladkým pneumatikám. Velkým benefitem je nepochybně plochý integrovaný kokpit. Na něho si totiž lze velmi dobře opřít lokty do pozice zvané "puppy paws" a udělat si z něho časovku bez nástavců. Toho já hojně využívám zejména při intervalech nebo na delších rovinatých úsecích, kdy chci nechat vrchní část těla trochu odpočinout.
A jak je to s rychlostí vpřed? Na silnici je to velmi blízko srovnatelné s již opravdu rychlými silničními koly v cenové kategorii 130 tisíc a víc. Pokud vyrazíte s nějakými silničáři na švih a pojedete na Checkmatu, nebudete ani zdaleka biti, že nemáte silničku. A pokud si na něho dáte pláště s hladkým běhounem, nebo si pořídíte druhý pár kol na silničních pláštích a budete tak kolo používat jako jediné a univerzální, není s tím jediný problém a vlastně by to dost pravděpodobně byla cesta, kterou bych se vydal, jelikož na našich okresních cestách dostanete nevídanou dávku komfortu. Schválně jsem vymetal prakticky veškeré díry, které jsem cestou potkal a nestačil se divit, jak perfektně mě od nich kolo izolovalo. Oproti silničním kolům mu pak chybí jedině jakási lehkost v akceleraci. To je ale kromě širších plášťů způsobeno i ráfky, které tvoří těžší rotující hmotu. Tuhostí jde kolo jinak absolutně příkladem. Jak už jsem ale řekl, je důležité si uvědomit, že ať už na šotolině, silnici nebo kořenité cestě, to opravdu rychlostně srovnávám k fungování silničních kol na silnici. To je myslím více než vypovídající. Tento rozdíl by se ale samozřejmě prohloubil, pokud bych ho srovnával se silničkami ve vrcholných patrech portfolia.
Řazení
K fungování řazení a brzd nemám prakticky jedinou výhradu. Ačkoliv jsem se ze začátku trochu pral s nastavením přehazovačky přes aplikaci, se kterým nemám zkušenosti, po chvíli hledání se mi podařilo nastavit přehazovačku opravdu dobře a celá sada fungovala precizně a přesně tak, jak má. Je velmi znát přibytí jednoho pastorku na kazetě navíc. Rozsah převodů se díky tomu velmi přiblížil silničnímu. Převody do rychla mi začaly docházet v rychlostech kolem 65 až 70 kilometrů za hodinu, což je za mě dostatečné. Do lehka pak převody rovněž dostačují. Díky tomu, že je kolo lehké, se do kopců šlape více než výtečně a převody jsou akorát. Pokud by se to však někomu nelíbilo a chtěl si kolo přizpůbit podle terénu, ve kterém se pohybuje, není problém si namontovat převodník o jiném počtu zubů.
Na přehazovačce je kladka s kolečky se systémem Magic Pulley, který nechává vnitřek ozubených kol protočitelný tak, aby v případě vlétnutí klacku dovnitř, nedošlo k utržení ramínka. Překvapilo mě, že kolečka nejsou uvnitř na volno, ale že je opravdu potřeba poměrně velký moment, aby se vnitřky vůči vnějšku pohly.
Velkým plusem si u mě šplhnul Sram tím, že tyto páky jsou konečně příjemné do ruky. Jejich výstupky nejsou příliš velké, a to mi vyhovuje. Kromě klasických páček určených k řazení na brzdových pákách jsou na výstupcích umístěná tlačítka, která mají rovněž za úkol ovládat přehazovačku. Člověk nemusí při určitých úchopech vůbec přehmatávat a osobně jsem si to velmi užíval. Perfektní je i tvar beranů, který není ani hluboký a ani zbytečně široký. Velmi dobře se mi řídítka držela za spodky i po delší dobu. Propůjčilo mi to velkou dávku rychlosti a v terénu jistoty.
Tak to pojďme uzavřít. Pokud hledáte kolo, které vám dodá pohodlí do výkonnostního ježdění nejen na silnici, ale zejména mimo ni, tohle je přesně pro vás. Míra stability, lehkosti a jakési samozřejmosti v rychlosti je něco, čeho jsem se při předání kola zpátky velmi těžko zbavoval.
Tohle je opravdu velmi vydařený vstup Treku do kategorie závodních gravelů a nepochybně zanedlouho uvidíme toto kolo vyhrávat.
Checkmate SLR 9 AXS
Vyšší ze dvou výbavových stupňů má rám vyrobený z OCVL karbonu 800 a stojí na kolech Bontrager Aeolus RSL 37V. Na nich jsou obuty pláště Bontrager Girona RSL GR o šířce 38 mm, s aramidovou patkou a v bezdušovém provedení. Řídítka jsou od Treku - Aero RSL. Řazení obstarává sada Sram RED XPLR AXS. Rozsah kazety XG-1391 je 10-46 zubů a v kombinaci je s převodníkem o 42 zubech. Řetěz je 12 rychlostní ze silniční sady. Středové složení nese název DUB T47 a kotouč Paceline X. Jeho cena leží na hodnotě 289 490 Kč.
Checkmate SLR 7 AXS
V levnější variantě tohoto top modelu nebudete ochuzeni o OCVL karbon řady 800. Tentokrát stojí rám na kolech Bontrager Aeolus Pro 3V. Na nich jsou rovněž obuty pláště Bontrager Girona RSL GR v bezdušovém provedení a s aramidovou patkou. Řídítka jsou stejná jako u dražší varianty - Trek Aero RSL. O řazení je postaráno díky sadě Sram Force XPLR AXS. To je však pouze 12 rychlostní. Středové složení je rovněž DUB T47. Kazeta je poté XG-1271 a má rozsah 10-44 zubů. Spárovaná je s převodníkem se 44 zuby. Brzdový kotouč je Centerline X. Dáte za něj 236 990 Kč.