NIC PRO MÁNIČKY. TOHLE JE SKYRUNNING!

Svět běhu nabízí spousty zajímavých disciplín. Jejich historický vývoj je hodně pestrý – ještě poměrně nedávno byla škvára povrchem atletického oválu a o tartanu nikdo nic nevěděl. Přicházejí nové technologie, díky kterým jsou atleti schopni neustále posouvat své výkony a ubírat setiny ze svých výsledných časů. Nicméně běhání není jenom dráhová atletika a existují disciplíny, ve kterých člověk testuje svou fyzickou i psychickou dovednost.  Někdy v hodně extrémních podmínkách... a zrovna terén mu to příliš neusnadňuje. Spíš naopak. Skyrunning je dokonalou demonstrací.

Definicí tohoto vytrvalostního sportu je běh ve vysokých nadmořských výškách, při kterém musí běžci zdolávat náročný horský terén (nečekejte asfaltové cesty a turistická odpočívadla). Skyrunningové závody jsou rovněž typické strmými stoupáními a sestupy, při kterých je každý pohyb klíčový k úspoře energie a rovněž nejste ani daleko od vážných zranění.

Počátky skyrunningu sahají až do počátku 20. století, kdy se horolezci a trailoví běžci začali vydávat do vysokých nadmořských výšek v Alpách. Tito první průkopníci položili základy toho, co se v 90. letech 20. století přetransformovalo z adrenalinové zábavy na opravdový sport. Světová série skyrunningu v roce 1995 byla prvním seriálem závodů tohoto typu. Představili se zde elitní závodníci z celého světa a ukázali, kam až je možné posunout hranice lidských výkonů.

Závody nejsou nijak omezovány délkou nebo náročností, kterou by musely splňovat. Standardně se však závodí na distancích od 10 km až po ultramaratony. Oblíbené jsou takzvané “vertikály”, na nichž jde o počet nastoupaných výškových metrů. Zpravidla se jedná o 1000 vertikálních metrů na krátké vzdálenosti. Pokud se nedokážete představit, jak náročný může být skyrunningový závod, zkusíme vám ho v číslech ještě více přiblížit. Jedním z nejznámějších závodů v Evropě je například The Monterosa SkyMarathon, jenž měří 35 km a nastoupáte při něm 3 490 výškových metrů. Itálie je obecně rájem skyrunningu, nicméně závod Matterhorn Ultraks Extreme v sousedním Švýcarsku vám sebere dech. A to doslova. K 2 800 vertikálním metrům na 25 km závodu je pro některé už velice náročné vůbec dýchat v nadmořské výšce 3000 metrů.

A kdo že tenhle sport dělá? Asi někdo, kdo to má blízko do hor… Ale nemusíte bydlet v Chamonix. V České republice totiž máme spousty úspěšných skyrunnerů, kteří trénují i na Lysé hoře nebo Sněžce. Mezi ty nejlepší u nás patří bezesporu Barbora Macurová a Marcela Vašínová, mezi muži jsou to Tomáš Maceček, Tomáš Fárník, Aleš Sedlák a spousta dalších.

Nemůžeme rovněž zapomenout na budoucnost této běžecké disciplíny – Jan Wita, Anna Slívová, Hana Hejšová a další výborně reprezentují i za hranicemi ČR. Napříč celým světem běhá nespočet výborných běžců, známá vám můžou být jména například Švédky Emilie Forsberg a španělské legendy Kiliana Jorneta, o kterém si již brzy řekneme něco víc!