Matteo Jorgenson mění po letošní sezóně ambice v ježdění na celkovou klasifikaci!
14/09/2024
Američan Matteo Jorgenson zažil v letošní sezóně obrovský pokrok v kariéře. Před letoškem totiž přestoupil z Movistaru do Visma-Lease a Bike, a ačkoliv se celému týmu dařilo tak na půl, Matteo zajel pár skvělých výsledků a předvedl, že má rozhodně co dělat v celkovém pořadí na Grand Tours. On sám mluví o tom, že ho to donutilo změnit pohled na závodění na celkové pořadí.
„Myslím, že po Tour de France se můj názor na ježdění celkového pořadí trochu změnil. Alespoň na Tour jsem viděl, že jsem neměl žádný den, kdy bych jel obzvlášť špatně. Měl jsem pár špatných dnů, o tom není pochyb, ale neměl jsem žádný den, kdy bych opravdu všechno ztratil, a navíc jsem se cítil opravdu dobře ve třetím týdnu, což se mi nikdy předtím nestalo. Takže si myslím, že bych někdy v kariéře chtěl vzít tu výzvu a jet na celkovou klasifikaci na Grand Tour. Nevím, jestli to bude příští rok nebo za tři roky, ale rád bych to alespoň jednou zkusil.“
A co ho k této tezi vedlo? V Movistaru byl za velkého univerzála a dobrého klasikáře. S příchodem do Vismy se ale prudce zvedla jeho výkonnost a dokázal přejet Remca Evenepoela na Paříž-Nice nebo finišovat těsně za Primožem Rogličem na Criteriu du Dauphiné. Navíc si drží svou klasikářskou formu. Zvítězil totiž na Dwars door Vlaanderen. Na Grand Boucle pak finišoval 8. i přes fakt, že byl primárně pomocníkem Jonase Vingegaarda. Jako jediný z Vismy letošek zvládl bez zranění, nemoci a podává konzistentně výborné výkony od začátku roku.
„Bylo to přesně to, co jsem chtěl. Bylo to skoro jako úspěch, že jsem se stal členem týmu. Už dlouho jsem měl v hlavě, že se chci připojit k co nejlepšímu týmu, protože vím, jak tento sport funguje, a vím, že potřebujete prostředky a podporu, abyste se dostali na svou nejlepší úroveň. Takže jsem byl ochotný vstoupit i do týmu, kde bych neměl tolik příležitostí, pokud bych se mohl pokusit využít zdroje a podpůrný tým, který bych měl k dispozici, “ ví zkušeně zrzavý Američan. To potvrzují i letošní přestupy Simona Yatese nebo Victora Campenaertse, jenž se ženou do lepšího týmu, ačkoliv si v týmové hierarchii pohorší. Minimálně právě Mattea to vystřelilo výš, než asi sám čekal. On si předtím dokonce i platil tréninkové kempy, jelikož mu Movistar nebyl schopen poskytnou lepší zázemí.
„Bylo to všechno, o čem jsem doposud snil, nebo dokonce ještě víc. Paříž-Nice je určitě největším okamžikem, který si budu pamatovat navždy. Už jen když na to teď myslím, tak jsem šťastný, ale tohle byl ten velký vrchol. Byly tam i další opravdu hezké momenty, ale ten největší byla Paříž-Nice. Myslím, že jsem absolvoval téměř všechny závody, které bych chtěl. Rád bych si někdy zopakoval Strade Bianche. Ale problém je v tom, že když je tak blízko Paříž-Nice, myslím, že to nikdy nebude možné. Pokud to bude možné, Paříž-Nice nikdy nevynechám,“ uzavřel rozhovor pro Cycling Weekly.
Zdroj úvodní fotografie: MaschBasch